V našich životech se objevují mnohé problémy. Přicházejí do našich životů téměř denně. Každý člověk řeší různé věci, různé problémy, různé situace, ale často cítí, že něco nemůže vyřešit, že se zasekl na místě, odkud se nemůže pohnout. Někdy se cítíme přehlceni, že se na nás vše valí, ale východisko se zdá v nedohlednu.
Chtěl bych zde ukázat na jiný způsob, jak se na věci a problémy dívat. Často totiž vše házíme do jednoho pytle, mícháme hrušky a jablka, a pak se vše zdá být tak náročné. Trápíme se věcmi, kterými bychom se trápit nemuseli, a tak nám mohou proklouznout věci, kterými bychom se měli zabývat.
Před lety jsem narazil na model dvou kruhů, které vymezují sféru vlivu v našich životech na různé věci. Jde o velmi základní rozdělení, velmi primitivní, ale také velmi nápomocné, když pochopíme jeho hloubku. Do prvního kruhu spadají věci, které můžeme ovlivnit, kdežto do druhého spadají věci, které nemůžeme ovlivnit.
V prvním kruhu jsou věci, problémy, které přicházejí do našich životů a které máme možnost nějakým způsobem ovlivnit či vyřešit. Těmito věcmi stojí za to se zaobírat a snažit se je řešit, protože tu ta možnost je. To ovšem neplatí o věcech, které spadají do druhého kruhu, které jednoduše nemáme pod kontrolou a nemůžeme je ovlivnit. Takovými věcmi nestojí za to se zabývat, protože se budeme jenom trápit, ale nic tím nevyřešíme. Zkusím dát pár příkladů k lepšímu pochopení. Vezměte si, že lidé si v dnešní době dělají hodně starostí o to, jestli budou mít zítra práci nebo ne. Je to ovšem něco, co mohou ovlivnit? Není. Tato skutečnost je čistě v rukou zaměstnavatele nebo, v případě podnikatelů, v rukou zájmu zákazníků o nabízený produkt. Jestli tedy budeme zítra zaměstnáni, není plně v našich rukou a nemůžeme to ovlivnit. Jediné, co v této oblasti můžeme ovlivnit, je náš zodpovědný a aktivní přístup, ale ne to, zda nám tento přístup zajistí místo.
Na škole jsme si vždycky přáli znát dopředu otázky, které dostaneme v testu. Věděli jsme látku, ze které máme psát, ale pořád jsme řešili, co by tam tak učitel mohl dát za otázky. To ovšem nebylo v naší sféře vlivu. Jediný způsob, jak jsme mohli ovlivnit výsledek testu, byl, že jsme se na test naučili (případně si někteří připravili taháky – ale když byli odhaleni, tak s tím už moc nezmohli).
Stejné je to s otázkou života a smrti. Nikdo z nás nemůže ovlivnit, kdy a jak zemře. Touto otázkou se však trápí mnoho lidí. Je to ovšem něco, co nemáme pod kontrolou. Zmiňuji tento „extrémní“ příklad, abych lépe podtrhl pointu, že lidé se často bojí věcí a strachují se o věci, které nemají pod kontrolou. Smrt je asi tou nejpalčivější věcí, kterou prostě pod kontrolou nemáme. Ano, můžeme ovlivnit náš jídelníček a životní styl, abychom si „prodloužili“ život, můžeme si dávat větší pozor na silnici, můžeme se hodně chránit, ale stejně nemáme smrt pod kontrolou. To je pouze iluze.
Nebyl by život o mnoho jednodušší, kdybychom se soustředili pouze na věci v prvním kruhu, na věci, které můžeme nějakým způsobem ovlivnit? Nežilo by se nám snáz a veseleji? Neubylo by nám tolik problémů, které nakonec nemůžeme vyřešit?
Jako křesťan musím říci, že život je o něco snazší (neříkám jednoduchý), když můžu věřit, že Bůh má tyto věci pod kontrolou. Že má pod kontrolou věci, které já nijak neovlivním. Dává mi to větší prostor soustředit se na ty důležité a řešitelné věci. Dává mi to prostor žít především přítomností namísto budoucnosti, kterou neovlivním. Takové to carpe diem (využij dne).
Chtěl bych vás jenom pobídnout k zamyšlení, abyste zvážili všechny věci, které řešíte, a rozdělili si je do těchto dvou kruhů. Zamyslete, co je opravdu ve vaší moci změnit či ovlivnit, a tím ostatním se přestaňte zabývat. Dá vám to určitě více prostoru, abyste mohli řešit ty důležitější věci ve vašem životě.
Žádné komentáře:
Okomentovat